Červen 2015

Další čtenářský zážitek

29. června 2015 v 16:54 | Belluška |  Já a můj blog


Včera večer, někdy kolem půlnoci, jsem dočetla svou knížku. Jmenuje se Dáma s kaméliemi od Alexandrea Dumase ml. Moc jsem si ji přála přečíst a koupit si ji. Jsem asi zvláštní človíček, protože já nerada nakupuji nové knížky, pokud to opravdu nejsou nové knížky. Tím chci říct, že ráda nakupuji v antikvariátu, kde většinou najdu co chci. Jednoho dne jsem si koupila Dámu s kaméliemi. Když jsem ještě chodila na střední školu, tak jsem si ji moc přála mít ve čtenářském deníku. Bohužel nebyla na seznamu volitených knížek, tak jsem se tedy zaměřovala spíše na knížky, které jsem musela přečíst k maturitě. Teď, když už nějakou dobu mám po maturitě, jsem ji musela sehnat a přečíst si ji.

27.6.2015

27. června 2015 v 20:52 | Belluška |  Já a můj blog

Díky vašim komentářům v minulém článku jsem si uvědomila pár věcí. Za to vděčím vám, takže vám chci poděkovat. Strach z budoucnosti není jen ve mě a to mě tak trochu "sobecky" uklidňuje. Nevím, jak přesně se mám vyjádřit, abych se někoho nedotkla. Jsem velmi ráda, že nejsem jediná, kdo se o situaci ve světě zajímá. I když, každý vlastním způsobem. Nemůžeme ani říct, který způsob je ten správný. Jsem si ale jistá, že situace, ve které se právě svět nachází bohužel neskončí. Je tu v zemi tolik nenávisti a strachu. Je to jakýsi start, který nemá cíl. Ale teď tak trošku odbíhám od tématu. Uvědomila jsem si tedy, že strach je běžná věc. A je jen na nás, jak se s tím poperem. Jiní říkají, že se snaží užívat života, dokud to jde a naplno. Já říkám to stejné, ale musím k tomu něco přidat.

Strach, smutek, smrt, historie se vrací

26. června 2015 v 20:20 | Belluška |  Já a můj blog

Musím sdělit bohužel jednu smutnou zprávu. Jistě všichni, co se dívali na zprávy či na internetu, se dozvěděli o dalším atentátu, tentokrát v Tunisku. Člověk by řekl, že těch atentátů bylo dost, a že to nikam nevede. Nemůžu se na to dívat. Je mi opravdu smutno a mám i chvílemi strach. Ne z přítomnosti a ani ne o sebe. Mám strach z budoucnosti a taky z toho, jaký to bude mít na nás, jako na celý svět, dopad. Nedivila bych se, kdyby to skončilo další světovou válkou, která by ve finále dopadla hůř než doposud...

25.6.2015

25. června 2015 v 11:19 | Belluška |  Já a můj blog

! A je to tady !

Zdravím všechny, kteří jsou právě na mém blogu. Je to fajn pocit být zase zpátky. Jsou to přibližně dva roky, kdy jsem tu naposledy byla. Blog jsem si smazat nechtěla. Ani nevím vlastně proč. Nějak to ke mě patří a nemůžu se toho zbavit. Abych uvedla všechno na pravou míru. Tak tedy, letos jsem úspěšně dokončila střední školu a konečně se cítím, jako NĚKDO! Důvod proč se tak cítím je velmi jednoduchý. Celé ty čtyřy roky jsem se "jenom učila" a neúživala jsem si života, jak bych chtěla. Zkrátka žila jsem, jako zombie. Opravdu moc jsme se snažila přidávat články na mém blogu. Ale, jak říkám nebyl čas a popravdě ani chuť. Né z toho důvodu, že by mi čas stráveny na blogu nebavil, ale neměla jsem náladu. Samé stresy ohledně školy a jediné co jsem opravdu dělala a měla ráda byl spánek. Pak si řeknete, že jsem měla čas o prázdninách. No ale neměla. Buď byla nějaká práce a nebo jsem se snažila vynahradit svým přátelům čas, který jsem po dobu školy moc neměla a sešla se s nimi. Další celé prázdniny jsem byla se svým přítelem v zahraníčí na dovoloné, a to mi pozvedlo náladu. Poté zbývalo jen dokončit poslední ročník a úspěšně zvládnout maturitu. Teď mám asi měsíc po ní, a už si scháním práci, nebo aspoň brigádu. Však to znáte :) Mám stále nějaké plány a sny, které chci si splnit. K tomu je ale potřeba pevná vůle. Každopádně chci změnit alespoň jednu věc. A to přidávát více článků, které nebudou hloubé a "prázdné". Budu se snažit mluvit a poslouchat i váš názor o životě, o událostech, které nás obklopují každý den. Doufám, že můj blog bude něčím zajímavým :)